Výročí!

Milý světe,

dnes tento blog slaví měsíc své existence! Podle statistik na něj kliklo 584 lidí, a když z toho odečteme asi 30% mých vlastních kliků, kdy se po vydání článku na blog několikrát vracím a vždycky najdu nějakou chybu, kterou je třeba opravit, tak je to i tak doooost dobrý číslo!:D Takže za to, milý světe, velké díky. No, a kromě blogu mám taky vlastně výročí já.  Je to neuvěřitelné, ale už jsem vážně měsíc ve Španělsku. Teď přichází moment, kdy se tento odstavec dostává do poetické, a nebála bych se říct až patetické roviny, kdy bych měla začít bilancovat. ALE kašlem na duchaplnost, rozhodla jsem se to dneska pojmout trochu jinak. Konečně si na své přijdou i ti, kteří nemají nervy na to přelouskat mé předlouhé odstavce, a preferují stručnost a jednoduchost. Takže jsem dala dohromady 50 náhodných faktů a postřehů o životě na Erasmu, o životě ve Španělsku, o soužití s jinými kulturami, o mém životě. 

1.       Sbalit svůj celý život do třiadvacetikilového kufru je opravdu možné.

2.       Ač máte totálně bílou kůži, kulatou tvář a zrzavé vlasy, i vy můžete o sobě říct, že jste fakt 
EXOTIKA. Na ty pohledy už jsem si tady zvykla.

3.       A lidé budou tipovat odkud jste. Irsko, Anglie, Švýcarsko, Německo...ne. Vy hrdě zakřičíte název svojí země a tazatel předstírá, seč mu síly stačí, že přesně ví, kde to je, co tam je a jak se tam máme.

4.       Ne, Česko není součástí Ruska.

5.       Ne, nemáme tam pořád jenom zimu.

6.       Ano, správně, PRAHA a PIVO. To jsme my. (Abych úplně nekřivdila, někteří vyloví z paměti dokonce i Plzeň, Brno nebo můj milovaný Olomuk, jak se mu tady říká.)

7.       Jasně, "Rosiky" a "Pítr Seč", to jsou Češi jak polena. Snad všichni fotbaloví fanoušci odhalili jméno Tomáše Rosického a Petra Čecha. Joo, fonetiku prostě nepřečůráš. (kdo chce trochu hlubší objasnění, "c" se čte ve španělštině jako "s" pokud po něm následuje právě "e" a "ch" se čte jako naše "č")

8.       Čeština je nadpozemsky těžká tajná řeč, které nejenže nikdo nerozumí, ale neumí ji ani napodobit.. "Jak že se jmenuješ?" "Chana nebo Ana?"

9.       Deset zlatých bludišťáků pro toho, kdo řekne, že je "třičtvrtě na tři." Máme vážně asi supermluvidla.

10.   Těstoviny se nedají jíst každý den.

11.   Ani vajíčka.

12.   Že je na světě nejcennější sůl? Ne. Maminčin servis je to. (Stane se z vás dobrá hospodyňka.)

13.   Jo, a taky maminčino objetí.

14.   Ve snech Čecha v zahraničí se nejčastěji objevuje normální SLANÝ chleba a rohlíky.

15.   Království za OVOCNÝ ČAJ! (Španělé jsou zvyklí pít černý nebo zelený čaj, a takový výběr ovocných čajů, co máme my v Česku, tady rozhodně neuvidíte. Ani nevíme, jak se máme.)

16.   Chcete jeden jogurt? Zbláznili jste se? Neexperimentujte raději s příchutěmi, protože jich budete muset sníst prostě šest.

17.   Žádný stres u pokladny. Taky nesnášíte, jak české pokladní rychlostí kulového blesku odpípávají zboží a vy máte co dělat,abyste si ho stihli sbalit a u toho zoufale hledáte v kabelce peněženku, protože zákazníci za vámi vás probodávají pohledy? Tady vám ve většině obchodů prodavačka souměrně skládá zboží do tašek, vy jen zaplatíte a odcházíte.

18.   Školní sešit v přepočtu za devadesát korun? Třetinka piva za sedmdesát? Ne, díky.

19.   Zdejší asijští obchodníci mají díky bohu všechno. A levnější. I ty sešity. Sláva jim!

20.   Nikdy se neptejte Mexičana, kde má tequilu, sombrero a kaktus.

21.   Nikdy, ale NIKDY, neříkejte člověku ze severního Irska, že je Brit úplně stejně jako Angličan.

22.   Nejezte před Australany k jogurtu chleba. Vysmějou se vám.

23.   Většina lidí netuší, kde leží Slovinsko. Jak že se tam mluví, ukrajinsky?

24.   Američani si váží vzdělání. Jako fakt.

25.   Mexičani jsou ti nejusměvavější lidi na světě.

26.   Není klišé, že latinoameričané jsou dobří tanečníci.

27.   Portugalština nezní jako španělština.

28.   Meruňkovice odrovná během pár minut nejednoho cizince.

29.   Červené víno je ve Španělsku vynikající. Bílé si ani nekupujte.

30.   Nikdy nepijte zdejší tradiční asturský nápoj Sidru pomalu jako vínečko. Hezky podle tradice- nalít z lahve z velké výšky ani ne do půli sklenice, na ex vypít, nechat trochu na dně a vylít na podlahu. A tento proces několikrát opakujte.

31.   Jo, milé děti, nemíchejte ten alkohol, prosím vás...

32.   Město může být čisté. Lidi můžou být milí a ochotní. Krajani, ono tohle fakt někde existuje!

33.   Cestování je ta nejlepší investice. Dvakrát podtrženo.

34.   Den Erasmáka by měl mít určitě víc než 24 hodin. To se všechno prostě nedá stihnout!

35.   Díky Erasmu zjistíte kolik věcí vlastně nepotřebujete, a naopak kolik lidí ano.

36.   Ale POTŘEBUJETE "wasap" neboli Whatsapp, tedy aplikaci na posílání SMSek zadarmo. Mladí Španělé už vlastně ani neví, že existuje nějaká normální SMSka.

37.   Zjistíte, jak strašně levnou máme u nás dopravu.

38.   Zjistíte, že můžete překročit své osobní limity.

39.   Zjistíte, že není kam spěchat. Vždyť zítra je taky den. Mañana, mañana...

40.   Taky začnete chodit pozdě. Protože i přesto, že  jdete podle vašeho názoru pozdě, pořád jste na sjednaném místě jako první.

41.   A  to platí i pro školu. Že přijde učitel o deset až dvacet minut později? Normálka.

42.   Chcete odejít z párty o půlnoci jako Popelka? Zapomeňte, to je čas, kdy Španělé teprve s nadšením přicházejí.

43.   Nikdy netelefonujte na ulici domů do Česka. Pokud na otázky člověka na druhé straně budete neustále odpovídat "ano", věřte, že se za vámi lidé budou otáčet. "Ano" je španělsky řitní otvor.

44.   Taky člověk přestane přepočítávat eura na koruny. V zájmu zachování duševního zdraví.

45.   Vyhýbá se místům, kde hrajou neustále píseň Bailando od Enriqueho Iglesiase. A že jich je. V rámci zachování duševního zdraví.

46.   O zlepšení jazykových dovedností ve všech různých jazycích, ani není třeba mluvit.

47.   Nejen díky tomu si najdete cestu ke SPOUSTĚ nových přátel, ale především sami k sobě.

48.   Všemožné kulturní zvyklosti a rozdíly už vám nikdy nepřijdou divné nebo zvláštní, ale nesmírně ZAJÍMAVÉ!

49.   Španělsko je okouzlující země. Víc není třeba dodávat.

50.   Erasmus je jízda. Jízda na horské dráze. Jednou v tomhle vláčku vyjedete nahoru, a jste tak strašně vděční, že tohle všechno můžete zažít, zkusit, prostě tady být. Kdo můžete, určitě jeďte!!! A někdy zase jede vláček dolů, a vy máte chuť sbalit ranec plný sladkého španělského chleba a jet domů. Jak říkám, horská dráha. Takový je Erasmus... a takový je vlastně život.

Takže nastartovat motor a jede se do dalšího měsíce!!! Snad bude stejně perfektní jako ten předchozí. Určitě dám zase vědět o dalších super zážitcích. Čekají mě dva úžasné víkendové výlety, karneval (ujistěte se, že jste nepřišli o včerejší karnevalové vyprávění!) , spoustu zajímavého studia a socializace. A tebe, milý světe, spousta článků.

Páčko!