pondělí 6. dubna 2015

Baskické dobrodružství



Milý světe,

tak dneska máme Velikonoční pondělí - nejoblíbenější den v roce všech českých mužů, kteří můžou beztrestně zbít své manželky, matky, dcery a další příslušnice něžného pohlaví a ještě se u toho řádně opít a noční můra nás všech, které jim za to musíme náležitě poděkovat, připravit hostinu a přežít polívání studenou vodou nebo parfémy, jejichž vůně má daleko k něčemu, co používá Ivana Trumpová. :D Ať už vás váš drahý polil pravým Chanelem nebo Hugo Kosem či jiným padělkem s vtipným názvem, nesmutněte a dejte si ještě kousek beránka k dnešnímu mini blogovému příspěvku. 

Jsem si vědoma toho, že můj blog teď na pár týdnu upadnul do komatu, ale myslím, že je čas to tady trochu oživit! Takové "blogové zmrtvýchvstání". Jak tematické, když máme ty Velikonoce... Fajn, uznávám, že Ježíš má na světě trochu víc fandů než tenhle internetový deníček, ale i tak se s chutí vrhnu do resuscitace a pokusím se to tady znovu přivést k životu.  

V posledních dvou týdnech se toho stalo moc. Uvědomila jsem si, že už zbývá jen pár týdnu do konce školy a blíží se zkouškové, což je děsivé. Došlo mi, jak je můj život tady hrozně jiný a jak bude návrat do toho starého těžký, což je ještě děsivější. Taky mi odjeli mí tři irští nejlepší kamarádi a já zjistila, že někteří lidé mi budou v budoucnu opravdu chybět, což je nejděsivější. A když jsem na jednu stranu rovnice dosadila tyhle tři děsivé věci a přičetla k nim fakt, že mám 9 dní velikonočních prázdnin, kdy nemusím do školy, vyšel mi na druhé straně za rovnítkem jasný výsledek:
 DOVOLENÁ. 

A tak jsem si ji dopřála, na týden opustila Oviedo a společně s mými milými dvěma českými kamarádkami vyrazila do Baskicka. Do regionu, který vás okouzlí svou jedinečností. To je asi slovo, které ho nejvíce charakterizuje. Ať už je to zdejší jedinečná příroda, velká města, lidé, jazyk, který mi často připadal jako náhodná kombinace písmen a nebyla jsem schopna některá slova ani vyslovit, zvyky, jídla, no prostě celková atmosféra. Navíc, pro mě samotnou měla návštěva téhle destinace obrovský význam, protože bakalářská práce, kterou se budu zabývat následující rok se baskické kultury hodně dotýká. Takže jsem byla ráda, že jsem měla možnost se na tohle místo podívat.

Takže v pondělí tři Češky sbalily bágly a vyrazily na šest dní objevovat krásy zdejšího kraje. Byla to dámská jízda jak se patří a zkrátka skvělá dovča, protože prostě když jste na nádherném místě s těmi správnými lidmi, nemůže to být ani jinak. Cesta byla plná nezapomenutelných zážitků, komických situací, zajímavých setkání, no jak to tak na holčičím výletě bývá. 

Během našeho putování jsme navštívily všechna hlavní města tří provincií Baskického autonomního společenství: Bilbao, San Sebastián a Vitorii a k tomu přidaly Pamplonu, hlavní město autonomní oblasti Navarra. Vymezit Baskicko jako takové totiž není úplně jednoduché. Pokud tímto pojmem chceme označit místo, které je nějakých způsobem spjato s baskickou kulturou jako takovou, tak do tohoto území musíme započítat autonomní společenství Baskicko s provinciemi Araba, Bizkaia a Gibuzkoa, potom již zmiňovanou sousední autonomní oblast Navarru a nakonec i část, která se nachází již na území Francie. Největší vliv baskické kultury ale zaznamenáte právě v třech hlavních provinciích Baskické autonomní oblasti, neboli País Vasco, jak se jí říká španělsky, takže když vám někdo bude vyprávět o pravém Baskicku, myslí spíše tohle administrativně členěné území.  



A protože si myslím, že si každé město zaslouží svůj prostor na tomhle blogu, rozhodla jsem se naší dámskou dobrodružnou cestu rozdělit na části. Takže se v následujících dnech můžete těšit na takový mini seriál o Baskicku, o cestování, o nás...

Takže zůstaň ve střehu, milý světe!:)

Žádné komentáře:

Okomentovat