sobota 9. května 2015

Konec srandy

Milý světe,

do pekla se mnou. Vím, že příspěvky na této stránce prořídly jak vlasy Ondřeje Hejmy, ale zkouškové je zkouškové, a s tím nic člověk neudělá. Výlety do atraktivních destinací nahradily výlety do knihovny, posezení u vína se změnilo v posezení u půl litru kafe a prokrastinace hýbe světem, takže kromě toho že jsem upekla (výbornou!!) bábovku, uklidila celý byt a vybarvila svoje sešity od shora až dolů se taky jako FAKT učím! Jo, i tohle je Erasmus, jak se patří.


Včera byl poslední den školy, což mi přivodilo nostalgickou náladu, protože mi to přijde TAK nedávno, co jsem tam šla poprvé, byla ze všeho zmatená, pobíhala po kampusu s milionem papírů a snažila se všechno vyřešit rychlostí světla. A dneska se mi po té škole bude faaaakt stýskat. I když se kampus skládá jak z historické budovy, tak z mladších moderních architektonických pokusů, stejně má tahle univerzita prostě atmošku. Není nad ten pocit, když běžíte pozdě na ranní vyučování a kouknete nahoru nad kampus a vidíte ty krásné hory. To se pak čas prostě zastaví, i vy se zastavíte, (taky protože vám váš kardio systém nedovoluje vyběhnout ty předlouhé schody ke kampusu najednou :D) a říkáte si, jaké máte štěstí, že tu můžete být. Jo, taky Leonard Cohen tady prý jednou byl! Zajímalo by mě, jestli ty schody vyběh tak ladně, jako to dělám já každé středeční ráno.


V příštím týdnu mě čeká zkouška z morfologie, což je taková brnkačka, že se učím deset dní dopředu.. :D Jo, je to dost obtížné, když jste cizinec a musíte vědět proč se některé věci v jazyce dějou, jak jsou správně, z čeho je složené to nebo to slovo, které třeba slyšíte poprvé v životě a to všehno na úrovni rodilých mluvčích, protože nikdo vám žádnou Erasmus variantu testu dělat nebude. Naštěstí mě přednášky docela bavily, a celý předmět byl pojat celkem užitečně, takže mám pocit, že se neučím nic zbytečného. Další týden přijde zkouška ze staré hispanoamerické literatury, což bude chuťovečka. Tak snad mě Kryštof Kolumbus a další autoři kronik z Nového světa nezradí jako Jidáš letošní maturanty a nějak to zvládnu. Poslední zkouška bude z lingvistického předmětu - Španělština v Latinské Americe. Celý semestr tohoto předmětu byla neskutečná sranda, protože profesor, usměvavý bodrý chlapík, hýřil vtípky, zážitky z Latinské Ameriky a neustále imitoval všemožné přízvuky, takže jsme se tak nějak prosmáli až do konce, a já si říkám, co asi napíšu do té zkoušky. Ne, nadsázka. Naučila jsem se fakt dost zajímavých věcí, a ač se to nezdá, i tenhle předmět byl vlastně praktický. U zkoušky, kromě teorie, dostaneme přepis monologů různých mluvčích z Latinské Ameriky a budeme určovat, co říkají jinak, jak to říkají, ať už co se týče výslovnosti, gramatiky, nebo v kterých dalších oblastech je to taky typické a podobně. Vždycky se učí prostě líp něco, co člověka baví, a tohle mě hodně bavilo. Další dva předměty už mám hotové, takže když Bůh dá, možná nebudu muset vracet Evropské Unii stipendium a žebrat na ulici s kytarou. :D 

Nicméně slunce tady svítí o sto šest, do toho vedro, dobrá zmrzka, ulice a zahrádky plné lidí, je dost těžké sedět doma nad knížkama,takže většinou vybíhám učit se do parku. I teď utíkám! Tož mi držte palce, i já je držím všem kolegům vysokoškolákům. A vy ostatní mějte pěkný máj.

Zatím, světe.

Žádné komentáře:

Okomentovat