Milý světe,
představ si, ve Španělsku konečně začala karnevalová sezóna! Období, kdy
ulice mnohých měst ožívají, když jimi procházejí průvody a zní hudba, která vás
nutí hýbat i těmi partiemi těla, které se za normálních okolností zdají
nerozhýbatelné. Období, kdy mají mnozí šanci ukázat své druhé já a strávit
tak večer jako Viking, taťka Šmoula nebo Elvis. Období, které je noční můrou
policistů, uklízečů ulic a rodičů rozjívených pubescentů. Ale hlavně čas, který
si cizinci i domácí neváhají pořádně užít.
Je třeba říct, že tady na severu Španělska nejsou karnevaly
tak velkolepé jako třeba ty na Kanárských ostrovech, ale i tak určitě stojí za
to. Kde jinde byste mohli vidět chodníky pokryté do posledního centimetru
čtverečního koupelnovou pěnou nebo důchodce, kteří neváhají vystřihnout paso
doble uprostřed náměstí?! :D Dobře, tohle asi není úplně nejlepší propagace
zdejších karnevalů, ale zrovna tyhle dvě věci mi utkvěly v paměti, tak jsem je
tu musela zdůraznit. Ale teď popořadě.
První karneval, který jsme navštívili byl ten, který se
konal o víkendu v Áviles, městě vzdáleném asi půl hodinky vlakem od Ovieda.
Když jsme dojeli na místní nádraží, nevěděli jsme, ve které části města se
karneval přesně koná, ale jelikož s námi ve vlaku jel Drákula, mušketýr a pirátka,
nebylo pochyb, že míří na stejné místo jako my, takže jsme je následovali. Po
cestě jsme potkali nespočet různých kreatur, historických postav či zvířat a
některé kostýmy byly opravdu dost vymakané. A ještě jedna věc mě tady upoutala
na první pohled - všechny ty rodiny, které si neváhaly sladit do detailu své
kostýmy, tátové a mámy, kteří tady nebyli jen dozor pro své děti, ale sami se v
ty děti proměnili. Trio - maminka Karkulka, tatínek vlk a synek jako malé vlče,
bylo fakt k sežrání. Myslím, že tohle dělalo tu atmosféru tak báječnou. Lidi se
nebáli si ze sebe udělat srandu a o nadšených dětech ani nebudu mluvit. Jak už
jsem naznačila v úvodu, karneval v Áviles je známý tím, že organizátoři
stříkají na lidi pěnu, takže tak po dvou hodinách to vypadá, že do centra města
vtrhla sněhová bouře. No, je pravda, že pěna byla podle vůně pěkně chemická a
svou konzistencí spíš připomínala tužidlo na vlasy, takže hádám, že všechny
asturské děti, které byly obalené od hlavy až k patě v téhle bílé hmotě, mají teď
nejspíš vyrážku na obličeji:D Ale věřím, že jim to za to blbnutí stálo.
Co se týče samotného programu, nejprve probíhala přehlídka
lodí vyrobených z nejrůznějších materiálů
a vyvedených ve všemožných barevných kombinacích, ve kterých většinou tančila
posádka tvořená z místních a náležitě si užívali, že jsou středem pozornosti. Lodě
byly většinou upevněny na kovových
konstrukcích s kolečkama, které táhlo několik chlapů, kteří měli co dělat, aby
si na té pěně nerozbili drž...nos :D Do toho rozjívené španělské nezkrotitelné
děti a šílená hudba, no prostě jízda. Potom bylo takové hluché místo, takže
jsme se prošli po městě, potkali pár kamarádů, občerstvili se a pak už začínal
koncert na náměstí. Kapela se ze začátku zdála, že si odskočila z Ein Kessel
Buntes, ale po třetí písni to rozjeli tak, že celé náměstí trsalo a jelikož
měli všichni masky, vypadalo to opravdu impozantně. Tady jsem právě
zaregistrovala jeden pár ve zralém věku, který tančil jako o život. A když si dědeček
všimnul, že je pozorujeme, neváhal babičku pořádně protočit, abychom viděli,
jak se to dělá ve Španělsku! Chlopčík by čučel. Po půlnoci následoval blok s
názvem "muzika pro mladé" a tady byl trochu kámen úrazu. Elektro hudba
není můj šálek čaje, takže kolem jedné hodiny jsme už mířili autobusem do
Ovieda. Nicméně to byl opravdu podařený karneval a jako bonus k tomu máme
všichni krásně umyté boty od té pěny :D
Druhý karneval se konal toto pondělí v Gijónu, který už
čtenáři tohoto blogu důvěrně znají (pamatujete si věž postavenou z flašek od
alkoholu?:D). Tenhle karneval byl také povedený, ale trochu mu uškodilo, že se
konal v pracovní den a že počasí bylo typicky asturské, tedy deštivé. Nicméně
průvod se mi líbil snad ještě víc, spoustu barev a kostýmů, dunění bubnů,
tancující obyvatelé..jo, mělo to něco do sebe. Podstatnou část večera jsme ale
strávili na bytě u našich německých kamarádů, kteří v tomto městě bydlí. Nemůžu
nezmínit jejich originální kostýmy... první kostým bych nazvala "děda z Bavorska". Němec se vlastně převlíkl za německého důchodce,
a protože chtěl, aby jeho outfit všichni viděli, pobíhal venku v sedmi stupních
jen v košili. Další kostým jednoho z nich nesl název "německý
horolezec". Tenhle týpek měl pro změnu v té totální kose kraťasy a přes
rameno lano. A poslední z nich byl za "německého hipísáka" a v tom
lijáku pobíhal v cuklích a se slunečními brýlemi na očích. A pak že jsou Němci
nudní a usedlí. Fakt ne. :D V noci jsme ještě navštívili jeden koncert na náměstí,
kde jsme s mou českou kamarádkou trsaly jak o život a náš španělský kamarád,
pozorující nás dvě zpovzdálí s náležitou dávkou opovržení, se nám smál, že takovou hudbu poslouchá jeho
babička. My si ale nadšení nenechaly zkazit ani deštěm, ani jeho slovy a užily
si to. Kolem půlnoci už jsme všichni mířili k domovu. Do třetice všeho dobrého nás o víkendu čeká
karneval přímo tady v Oviedu, takže už se moc těším.
No, jelikož jsem se včera
náležitě socializovala, snědla spoustu jednohubek, poznala další nové lidi,
zatančila si super salsu a naspala tři hodiny, tak už se těším do postele.
Tak sladké sny, světe.
Žádné komentáře:
Okomentovat